Jelikož náš původní vizuální styl již narážel na své limity, rozhodli jsme se koncem roku 2019 pro jeho aktualizaci. Původní logo již nevyhovuje současným požadavkům, a to zejména z důvodu nečitelnosti v menších formátech a hlavně v absenci jakéhokoliv návazného systému vizuální identity.

Proto vznikla potřeba vytvořit ucelený vizuální systém, který by sjednotil a systematizoval vizuální komunikaci a prezentaci organizace i jejích dílčích subjektů. Měl by promlouvat současným komunikačním jazykem a akcentovat atributy, které jsou s městem stále silně spojené. Zároveň měl nést potenciál, stát se v budoucnu identitou samotného města.
Od nové vizuální identity jsme očekávali, že bude především jasně identifikovatelná, jednoduchá, ale rovněž důvtipná a variabilní vzhledem ke všem dílčím složkám, které naše organizace zaštiťuje.

Ke spolupráci jsme přizvali společnost CZECHDESIGN, která má s pořádáním designérských soutěží dlouholeté zkušenosti.
Na konci celého procesu v prosinci roku 2020 jsme vybrali vítěze, kterým se stalo Jakub Vaněk Studio.
 
Jakub Vaněk Studio představilo koncept „Z blata do růže“

V designérské soutěži uspělo Jakub Vaněk Studio se sebevědomým konceptem vycházejícím z historické tradice pěstování růží v Blatné. Zadání soutěže umožňovalo volitelně pracovat také se zcela novým, kreativním názvem organizace a autoři tak přišli s jejím odvážným přejmenováním. Kulturní Plantáž Blatná splňuje požadovanou míru nadsázky a promyšlenosti a přenesení významu pěstování přesně vystihuje cíl organizace.
„Symbolem a leitmotivem celého vizuálního stylu je stonek, který je mostem mezi „bahnitou“ krajinou a voňavým barevným květem růže.“ Tak představují svůj koncept Barbora Micajová a Jakub Vaněk.

Vizuální styl se opírá o upravený frazém „Z blata do růže“. Symbolem je stonek, který spojuje obě charakteristiky. Je mostem mezi „bahnitou“ krajinou a květem růže, který představuje text. Blata zastupují minimalistické obrazce – průhledy krajinou, které jsou patrné na mapě blatenské krajiny.

Směr růží propsali autoři do nového názvu organizace, která se bude oficiálně prezentovat jako Kulturní Plantáž Blatná, přičemž logo bude zobrazovat pouze slovo Plantáž.
„Tak jako Jan Böhm pěstoval růže na svých blatenských plantážích, Plantáž pěstuje vášeň pro kulturu a vzdělávání v Blatné“ doplňují autoři.


























TISKOVÁ ZPRÁVA

BLATNÁ – MĚSTO RŮŽÍ, koncepce

Již v roce 2012 jsme uspořádali výstavu růží ve spolupráci s panem Miloslavem Šípem, která se těšila velkému ohlasu. Rok poté jsme realizovali výstavu věnovanou Janu Böhmovi. V rámci těchto aktivit se nám podařilo získat kontakty na potomky rodiny Jana Böhma, rozária, osobnosti z řad odborné i laické veřejnosti a získat jejich podporu pro tvorbu tohoto konceptu.

To, že jsou růže ve vztahu k Blatné opravdu silným tématem, potvrdily výsledky ankety pořádné městem Blatná v roce 2020. Průřezovým tématem v rámci odpovědí všech respondentů (ve všech věkových kategoriích) byla touha místních obyvatel po obnovení tradice pěstování růží.

Více v přiložené koncepci.

Koncepce Blatná město růží

Tisková zpráva "BLATNÁ – MĚSTO RŮŽÍ"

Lektory tanečních kurzů jsou manželé Broňa a Roman Winklerovi. Broňa je absolventkou taneční a hudební fakulty AMU u prof. Pavla Šmoka. Působila jako interpretka a choreografka v divadlech Ponec, Archa, ABC, Laterna Magika, NoD, Disk a dalších, jako lektorka v pražských tanečních studiích Dance Perfect, D.A.G. a v taneční škole Maestro. Roman je kvalifikovaným trenérem, lektorem latinskoamerických a standardních tanců, do roku 2007 reprezentant na mezinárodních tanečních soutěžích.
Přihlášení do tanečních kurzů je možné v tomto roce pouze v páru. 

Přihláška je k vyplnění ZDE
Cena kurzu 1500 Kč. Platební podmínky jsou součástí přihlášky.




 

 
Dílu zdar!



 

My díky tomu můžeme poznávat Německo, Francii, Izrael, Italii, USA, Rusko, Belgii, Rakousko, Maďarsko i krásy naší vlasti jako svět zakletý do skleněné koule nebo proměněný v odlescích louží, kapot aut a fasád domů. Těší nás to, protože v jejich fotografiích najdeme humor, melodii míst, kterými projíždí a pohledy, které odlehčují vnímání života kolem nás.
Vstup zdarma

Martina Kritznerová
Narodila se v Praze, po studiu na gymnáziu absolvovala Konzervatoř v Praze obor klasický zpěv. Od roku 1992 je členkou Pražského filharmonického sboru, který vystupuje na předních scénách s prestižními českými i zahraničními orchestry i dirigenty.
Fotografování jí provází již od mládí. Od roku 2005 se začala fotografii systematicky věnovat a od roku 2010 se vzdělává u fotografa Petra Moška. Jejich spolupráce se stále prohlubuje. Martina Kritznerová rozvíjí mnoho fotografických témat, ale mezi priority patří fotografování živé přírody, krajiny a abstrakcí. Dlouhodobým tématem, které se stává, řečeno s nadsázkou, osobní vášní Martiny Kritznerové, jsou odlesky a zrcadlení. Zrcadlení zachycuje odlesky architektury na kapotách automobilů, na skleněných průčelích protějších budov nebo ve vodní ploše. Není důležité, o jakou budovu či značku vozu se jedná, protože autorka používá pouze jejich různé lesklé části, které jí odrazem umožňují ukázat zajímavá zakřivení a neobvyklé poetické linie budov. V poslední době přidala i kreativní pohled do skleněné koule. O svá díla se od roku 2012 úspěšně podělila s diváky i na samostatných výstavách v Praze, Kutné Hoře, Písku či v Blatné.


 

Městské muzeum Blatná představí v kapli sv. Michaela obrazy jihočeské umělkyně Evy Prokopcové (1948).
Eva Prokopcová strávila podstatnou část svého života v Českých Budějovicích, kde dosud pracuje. Ráda se ale také vrací do Prahy, kde prožila především studijní roky svého života. Cesta k malbě u ní nebyla jednoznačná ani jednoduchá. Na Akademii výtvarných umění nastoupila až téměř ve svých 30 letech, kdy se rozhodla jít za tím, co jí v životě nejvíce naplňuje. První výraznou malířskou etapu tvoří cyklus figurálních obrazů na téma sídliště. Brzy však svůj malířský výraz proměňuje a nachází jej právě v expresivním abstraktním tvarosloví. Velký úspěch Evě Prokopcové přinesl cyklus bodových obrazů, které vytvořila po roce 2000. Na nějaký čas výrazně expresivní a mnohdy velmi barevné malby vystřídaly monochromatické kompozice složené z malých bodů. Poté se malířka opět navrátila k výrazné barevnosti, dynamicky a expresivně cítěným obrazům a neustálému hledání nové polohy obrazové skladby.
Eva Prokopcová patří mezi nejrespektovanější jihočeské umělce, účastnila se mnoha samostatných i skupinových výstav nejen u nás, ale také v zahraničí. V Blatné se jedná o její první výstavu. Významný sakrální prostor kaple doplní velkoformátové malby v převažující modré barevnosti. Název Modrý obraz odkazuje k malířčině vzpomínce na dětství, kdy se jako sedmiletá sama vydala sbírat borůvky k místu na svah Kleti, zvanému Modrý obraz.

Petr Macháček – zpěv
Eliška Hurábová – zpěv
Jakub Šafr – klavír
Rudolf Musil – saxofon, klarinet
Jan Greifoner - kontrabas
Písničky v podání herců divadla Semafor. Můžete se těšit na hity jako Tereza, Kolena, Tak abyste to věděla, Nevyplacený blues, V opeře, Pramínek vlasů a mnoho dalších!