Pěstitel Böhm

Blatenský šlechtitel a pěstitel růží Jan Böhm se narodil roku 1888 do rodiny zahradníka Jana N. Böhma na pražských Vinohradech. K zahradničení tíhnul již od raného mládí, zahradníkem se vyučil přímo u svého otce. Protože se nespokojil jen s tím, co se naučil doma, a chtěl získat další poznatky a zkušenosti v oboru, vypravil se „na zkušenou“ do zahraničí. Byl v Německu, ve Francii i Lucembursku. V tomto období začal inklinovat k růžařství, ve kterém se později proslavil.
Po návratu z cest musel narukovat na frontu 1. světové války, kde byl raněn a poté převelen do zázemí, kde se dočkal míru. Po skončení války chtěl založit svůj vlastní podnik v severních Čechách, na což však neměl dost peněz. A tak se nakonec usadil v Blatné, kde získal pozemek od svého otce, který odtud původně pocházel. Zde Jan Böhm začal s pěstováním růží. Na Blatensku poznal i svou budoucí manželku Marii Minaříkovou, která mu byla oporou nejen v jeho nelehkých podnikatelských začátcích. Společně vykopávali po mezích plané šípkové keře, které pak sázeli na své políčko, a Jan tu s jejich křížením začínal své šlechtitelské experimenty.
První Böhmův růžařský úspěch se dostavil v roce 1922 na výstavních trzích v Brně, odkud si již za své růže odnesl stříbrnou medaili. Růže začal expedovat i do zahraničí, kde za ně získal mnoho dalších ocenění a veřejných uznání (Itálie, Anglie, Francie a jiné). Od roku 1924 dokonce pořádal Jan Böhm vlastní výstavy růží přímo v Blatné – mívaly bohatý kulturní program a postupem času se jich zúčastnily i mnohé prominentní osoby. V roce 1935 na ni například zavítal tehdejší ministr zahraničí Dr. Edvard Beneš. Böhmovy růže v té době rostly na třicetihektarových plantážích za blatenským nádražím a jeho podnik měl k dispozici veškeré zázemí provozní, technické, administrativní i personální.
Ve druhé polovině třicátých let se po vzoru svých zahraničních kolegů rozhodl Jan Böhm vybudovat specializované rosarium, které však v důsledku vypuknutí druhé světové války nakonec nevzniklo. Válka přinesla do té doby prosperujícímu podniku Jana Böhma mnoho těžkostí a po jejím skončení se vzpamatovával jen pozvolna. Největší rána však přišla roku 1950, kdy mu byl celý podnik komunisty vyvlastněn a přičleněn k místnímu komunálnímu podniku Lidoslužby města Blatné. Nedlouho poté zemřel v roce 1959 sám Jan Böhm a jeho popel byl uložen do rodinného hrobu na starém hřbitově na okraji města.
Růže se nadále pěstovaly v Blatné v omezenější míře a jejich někdejší slávu připomínal později název JZD Blatenská růže.