Věra žije sama a už ji v životě zdánlivě nic nečeká. Zasteskne se jí po době, kdy bývala opravdu šťastná – když jezdila s přáteli na moře. Ze staré party však zbyly jen trosky a není jisté, zda takové dobrodružství vůbec zvládnou. Přesto zatouží ještě jednou společně vyplout na otevřené moře vstříc idylickým zátokám a západům slunce. Netuší, že největším ohrožením jejich výpravy nebude moře, ani staré křivdy, které během cesty vyplují napovrch, ale vlastní děti, které nemají pro bláznivý výlet starých rodičů pochopení. (Bioscop)